Analýza produktového portfolia organizace
Cílem každé organizace je dosahovat zisk. Zisku organizace dosahuje prostřednictvím prodeje svých produktů na trhu, kde se ovšem vyskytuje i konkurence. Je proto nutné, aby organizace prováděla pravidelnou analýzu produktového portfolia. Na základě toho pak hledala a přijímala opatření, jak si pozice produktů na trhu udržet, popř. vylepšit a tím následně udržet nebo i zvýšit zisk organizace.
Produktem je myšlen výrobek, zakázka nebo služba, který organizace vyrábí / realizuje / poskytuje.
Analýza z pohledu zisku
Pro základní analýzu ziskovosti produktů stačí zpracovat přehled v tabulce, kde jsou produkty seřazeny od největší ziskovosti po nejnižší. Pro lepší vizuální zobrazení lze pak vytvořit např. sloupcový graf.
Stejně důležité je ale vědět, v jakém objemu jsou jednotlivé produkty prodávány. (U organizací, které mají velmi rozdílné produkty, může být sledování prováděno přes tržby.) Opět stačí vytvořit jednoduchý přehled produktů a k tomu příslušný sloupcový graf.
Z těchto dvou oddělených sloupcových grafů nelze na první pohled snadno určit, který produkt je “v součtu” těchto dvou parametrů pro organizaci nejlepší a který nejhorší. Proto je vhodné pro analýzu použít sofistikovanější nástroj, který produkty porovná současně z hlediska ziskovosti i prodaných kusů. Tímto nástrojem je matice HOPW, která pomůže rozdělit produkty do 4 skupin:
- Produkty s vysokou ziskovostí, ale realizované v malém množství (Chmel – hops). Může se jednat o žhavé novinky, které organizace uvádí na trh, a které zákazníci nedočkavě očekávají. U těchto produktů je následně snaha dostat je do skupiny oliv. Nicméně mohou to být také produkty, které mají úzký okruh zákazníků a díky specifičnosti a omezenému trhu, nejsou tak silně ohroženy zájmem ze strany konkurence. To organizaci dovoluje držet vyšší cenovou úroveň. Některé produkty z této skupiny mohou být pro organizace z hlediska marketingu prestižní záležitostí.
- Produkty s vysokou ziskovostí a realizované ve velkém množství (Olivy – olives) – pro organizaci to nejlepší. Tyto produkty jsou ale často ohroženy konkurenčním prostředím a je u nich poměrně velké riziko, že sklouznou do 3. skupiny (Brambory).
- Produkty vyráběné ve velkém množství, ale s nízkým ziskem (Brambory – potatoes). Jedná se o produkty, které jsou určeny pro velký okruh zákazníků nebo jsou to bývalé produkty 1. skupiny (olivy), u kterých vlivem silné konkurence došlo k poklesu ziskovosti. Tyto produkty jsou pro firmu velmi důležité, protože často zajišťují stabilní příjmy organizace.
- Produkty vyráběné v relativně malém množství a s minimálním ziskem nebo dokonce se ztrátou (Plevel – weed). To mohou být produkty z neúspěšných projektů. Nebo produkty, které už nejsou „IN“. Nebo produkty, které neustály tvrdý konkurenční boj. Snahou logicky je se takových produktů co nejdříve zbavit.
Uvedu ale 2 případy, kdy se tyto produkty ze skupiny plevel v portfoliu tolerují:
- organizace má zákazníka, který takový produkt požaduje a zároveň mu dodává 5, 10, .. dalších produktů ze třech předchozích skupin. Pokud produkt není dodáván ve velkých objemech, tak se toleruje (je něco jako odměna za věrnost a dlouhodobou spolupráci).
- Organizace investuje do navýšení kapacit. V takových případech lze, resp. mnohdy je nutné takové produkty realizovat, aby absorbovaly aspoň fixní náklady. A to do doby, než se podaří zajistit dostatek nových zakázek na produkty ze skupiny chmel, brambory nebo nejlépe olivy.
Jak si matici (graf) HOPW udělat? Je to snadné:
- Vytvořte v tabulkovém programu typu: Calc, Excel, apod. tabulku, kde budou produkty seřazeny podle ziskovosti – samozřejmě s uvedením % ziskovosti.
- Do dalšího sloupce v tabulce uveďte počty prodaných kusů za zvolené / sledované období.
- V menu tabulkového programu vyberte bodový graf.
- Graf upravte do prezentovatelné podoby, čímž je myšleno úprava měřítka os, přidání popisek produktů, ….. a hlavně doplňte hranice mezi malou a velkou ziskovostí a malým a velkým počtem kusů. Protože v naprosté většině případů to není střed mezi maximální a minimální hodnotou.
Ukázka, jak HOPW matice může vypadat pro produkty A až O zobrazované ve sloupcových grafech v úvodu:
Analýza z pohledu tržního potenciálu
Pro hodnocení portfolia produktů organizace z marketingového hlediska je dnes velmi populární tzv. Matice BCG (Boston Consulting Group Matrix). Tato matice rozděluje produkty rovněž do 4 skupin:
- Produkty s malým tržním podílem, ale velkým potenciálem růstu (Otazníky)– nejčastěji se jedná o nové produkty, které pro prosazení na trhu potřebují silnou marketingovou podobu (reklama, prezentace na veletrzích, …..)
- Produkty s vysokým tržním podílem a potenciálem k růstu (Hvězdy) – jsou to produkty, které jsou na trhu již známé a přesto mají potenciál dalšího růstu.
- Produkty s velkým tržním podílem, ale bez dalšího potenciálu k růstu (Dojné krávy) – produkty, které jsou známé a nepotřebují marketingovou podporu. Tato skupina často generuje největší podíl zisku organizace.
- Výrobky, které ztrácí pozici na trhu a nemají potenciál to změnit (Bídní psi).
To, ve které skupině se produkt nachází, velmi často (nikoliv ale vždy) souvisí s fází životního cyklu daného produktu na trhu. Obecně se uvádí, že působení produktu na trhu má 4 fáze:
- Zavádění – produkt uváděný na trh. Často vyžaduje silnou marketingovou podporu ve formě reklam a propagace, aby přesvědčil zákazníky.
- Růst – produkt je na trhu a je známý. Zákazníci jsou spokojeni a přibývají další noví zákazníci.
- Zralost – trh se nasycuje, objevují se konkurenční produkty. Často se hledají cesty pro inovaci produktu, aby se udržel zájem ze strany zákazníků a nebyl převálcován konkurenčními produkty.
- Úpadek – zájem zákazníků o produkt upadá, což může být dáno nasycenosti ze strany zákazníků, technologickou zastaralostí, levnějšími produkty konkurence, apod.
Význam analýzy produktového portfolia
Analýza produktového portfolia je podkladem pro rozhodování o investicích, inovacích, zvyšování efektivity výrobního procesu (včetně snižování nekvality), vývoji nových produktů, prodejní strategii….. a to vše s cílem udržet nebo zlepšit pozici na trhu a současně udržet nebo zlepšit ziskovost organizace.
Příklady interpretace výsledků z analýzy produktového portfolia:
Pokud má organizace málo produktů ve skupině chmele, může to naznačovat, že nemá dostatečný vývoj nových produktů. A pokud nových produktů vyvíjí hodně, ale končí mezi plevelem a bramborami, tak to může naznačovat, že organizace nesprávně identifikuje a přezkoumává požadavky zákazníka nebo novým produktům nezajišťuje dostatečnou propagaci nebo díky vyšším než předpokládaným nákladům dosahuje nižší ziskovosti produktu.
U produktů ze skupiny brambory je třeba hledat cesty ke snížení nákladů na realizaci a případně provést inovaci produktů, aby nespadly do skupiny plevel.
Pokud má organizace vysoký podíl produktů ve skupině oliv a případně chmele podpořený přetlakem zakázek, pak je to podnět k investicím směrem k rozšíření výrobních kapacit.
Pokud má organizace vysoký podíl produktů ve skupině plevel a brambory, tak naopak je riskantní investovat do rozšiřování výrobních kapacit (zejména pokud jsou financovány z cizích zdrojů), protože je velké riziko toho, že organizace bude mít problém investice splatit.
Ahoj Martine,
super článek. Tohle zmapování produktů beru jako nejklíčovějším prvkem každé firmy předtím, než začne dělat zásadní strategická rozhodnutí. 👍👍👍Bez emocí a dojmů dokáže prozradit a jednoduše na grafu vyjádřit aktuální stav.