Příručka kvality a ISO 9001:2015
Click on the English version.
Mít či nemít Příručku kvality?
S příchodem revidované normy ISO 9001:2015 zanikla povinnost mít mezi dokumentovanými postupy Příručku kvality. Takže vzniká otázka, má smysl tento dokument dál mít?
Mnoho firem, zejména těch menších, mělo Příručku kvality psanou ve struktuře kapitol normy a bylo to takové „komentované vydání“ normy z pohledu firmy. Velmi často to byly firmy, kterým systém managementu kvality zaváděl externí poradce nebo poradenská firma. Ti nezřídka takovou příručku vytvářeli podle jedné šablony a ve výsledku se ty příručky pro jednotlivé firmy (kde poradenská firma působila) lišily jen názvem firmy a logem. Sám jsem se s tím setkal na auditu u jednoho dodavatele, kdy jsem zběžně prolistovával příručku a uvnitř jsem narazil na název jiné firmy….. Taková Příručka kvality pak není pro drtivou většinu zaměstnanců zrovna čtivý dokument. To je i jeden z důvodů, proč se některým firmám už nechtělo takovou příručku předělávat nebo platit za předělání, aby byla v souladu s novým uspořádáním kapitol ISO 9001:2015 a tento dokument prostě zrušilo.
Zastávám ale názor, že tento dokument má smysl, protože se v něm dají zdokumentovat některé věci, které norma požaduje, nebo které firma standardně dokumentuje. Navíc, u některých norem a standardů, které navazují na ISO 9001:2015 (např. IATF 16949:2016), je tento dokument dále vyžadován.
Obsah Příručky kvality
Příručka kvality by měla obsahovat následující:
- Strategii společnosti
- Přehled zainteresovaných stran
- Rozsah systému kvality
- Použitelnost systému kvality
- Stanovení procesů společnosti (mapa procesů, vazby mezi procesy)
- Jednotlivé karty procesů (a to včetně externě řízených)
- Organizační struktura společnosti
- Stanovení odpovědností za komunikaci
V příloze pak:
- Tabulka s přiřazením kapitol normy ISO 9001 k jednotlivým procesům. Pokud je příručka dokumentem pro více norem a systémů (IATF, EMS, BOZP, BRC…) tak samozřejmě doplnit i kapitoly těchto norem.
- Informace požadované navazujícími normami nebo standardy, jako například matici popisující, jak jsou v systému managementu kvality firmy řešeny specifické požadavky zákazníků (viz IATF 16949:2016)
Do Příručky kvality naopak nedoporučuji dávat Kontext organizace. Tento dokument se oproti příručce v praxi častěji aktualizuje (resp. měl by se častěji aktualizovat). Například v nedávné době prakticky všechny firmy řešily aspekt koronaviru, který měl vliv na dostupnost zaměstnanců. V současnosti mnoho firem řeší aspekt dostupnosti vstupních surovin nebo rostoucí ceny energií.
Rovněž nedoporučuji do Příručky kvality uvádět jakákoliv rizika. Přece jen to je dokument relativně volně dostupný a v některých firmách je stále běžné, že příručku dávají zákazníkům. Nelze tedy zaručit, že se příručka nedostane ke konkurenci.
Struktura Příručky kvality
Co se týká formátu struktury příručky, není důvod ani normou daný požadavek mít Příručku kvality zpracovanou ve struktuře kapitol normy. Ukázku hrubé podoby Příručky kvality, která nekopíruje kapitoly normy, naleznete ZDE.
Já osobně jsem nenapsal ani jednu příručku ve struktuře kapitol normy. S příchodem ISO 9001:2000 přišel i jasný požadavek na uplatňování procesního přístupu. Takže mi připadalo logické, stavět strukturu příručky na procesech té dané firmy.
Kromě toho, že takto strukturovaná příručka je pro lidi ve firmě přijatelnější, má tato struktura příručky obrovskou výhodu při zavádění dalších systémových norem ve firmě. Prostě snadno vytvoříte jednu příručku pro integrovaný systém, protože požadavky každé další systémové normy promítnete do jednotlivých makroprocesů popsaných v příručce. Což ostatně normy jako ISO 14001:2015 nebo ISO 45001:2015 v kapitolách 5.1. c) přímo požadují.
Závěr:
Ačkoliv norma ISO 9001:2015 již nepožaduje mít Příručku kvality, tak jsem toho názoru, že tento dokument má smysl. V tomto příspěvku jsem chtěl také prezentovat poněkud netradiční uspořádání příručky, které je zvláště vhodné pro integrované systémy.
