Kontrolní plán (Control plan)

Dle terminologie normy ISO/TS 16949:2009 je to dokumentovaný popis systémů a procesů požadovaných pro řízení produktu.

Lidověji řečeno, Kontrolní plán je dokument, který jasně stanovuje: co, kdo, jak, čím a jak často má na produktu kontrolovat a kde má o tom provést záznam.

Dříve byly (a v některých firmách jsou i dnes) kontrolní operace součástí dokumentu zvaného Technologický postup / Postup výroby /….    obecně dokumentu, který obsahuje sled všech výrobních a kontrolních operací tak, jak jsou na produktu prováděny během jeho realizace.

Pokud však firma vyrábí nějaký produkt (díl) pro automobilový průmysl, vytváří Kontrolní plán jako samostatný dokument a to z těchto důvodů:

1) Požadavek normy ISO/TS 16949:2009, která navíc stanovuje požadavky na jeho obsah ve své příloze.
2) Technologický postup mnohdy ve výrobních operacích obsahuje i know-how firmy, které není dobré pouštět mimo firmu (souvislost s následujícím bodem)
3)  Většinou zákazník požaduje po dodavateli předložení Kontrolního plánu ke schválení např. v rámci PPAP.

Ačkoliv jsou Kontrolní plány standardem v automobilovém průmyslu, běžně se s nimi setkáváme i v dalších odvětvích.

 

Základní typy kontrolních plánů

Prototypový kontrolní plán – slouží pro ověření nově vyvíjených výrobků. Stanovuje všechny kontrolní operace, které se musí provádět.

Předsériový kontrolní plán – slouží pro nově zaváděné výrobky. Tento kontrolní plán stanovuje více kontrolních operací než sériový kontrolní plán a slouží pro verifikaci výrobních podmínek.

Sériový kontrolní plán – slouží pro výrobky, u nichž byla úspěšně provedena verifikace výrobních podmínek. Tyto kontrolní plány mohou být vytvářeny, jak pro konkrétní produkt, tak pro skupinu podobných produktů.

 

Tvorba kontrolního plánu

Prvním podkladem pro tvorbu Kontrolního plánu je postupový diagram realizace výrobku (Flow chart), který obsahuje výrobní i kontrolní operace.
Dalším podkladem jsou výstupy z FMEA, které se rovněž musí promítnout do Kontrolního plánu.  
A důležitým podkladem jsou i požadavky zákazníka, který může požadovat měření některých charakteristik s požadovanou četností.

Kontrolní plán je zpracováván v předvýrobních etapách obvykle technologem (v některých firmách Kontrolní plán vytváří plánovač kvality/inženýr kvality). Prototypový kontrolní plán vytvářejí pracovníci útvaru vývoje a konstrukce.

Odpovědnost za vytváření Kontrolních plánů ale může být v různých firmách dána různě. Obecně by ale Kontrolní plán neměli vytvářet ti, kteří pak budou produkt kontrolovat.

Kontrolní plán je vytvářen v podobě jako je např. tato zde: KP obrázek

Pár poznámek:

Číslo operace z PD – myšleno číslo kontrolní operace z Postupového diagramu.

Typ kontrolované charakteristiky:  V – kontrolováno na produktu (např. rozměr); P – kontrolováno v procesu (např. teplota v peci, teplota lázně, koncentrace lázně, apod.);  V nebo P  s příznakem např. S   (VS / PS) označuje Zvláštní znak.

Zvláštní znak je taková charakteristika produktu nebo výrobního procesu, který:  
– může ovlivnit bezpečnost produktu nebo obsluhy
– je řešen legislativou (např. limitní obsah některých látek)
– ovlivňuje montáž finálního produktu
– ovlivňuje samotnou funkci produktu nebo finálního produktu
– je určen zákazníkem.

 

V obrázku KP jsou ukázány 2 verze, jak lze kontrolní plán sestavovat.
První verze uvádí u kontrolovaných charakteristik konkrétní hodnoty – včetně tolerancí.  Toto podrobné rozepisování se používá zejména u Prototypových kontrolních plánů.
Druhá verze pak uvádí odkaz na dokument, kde je specifikace charakteristiky uvedena. Toto se používá u Sériových kontrolních plánů složitějších produktů, kdy je těch kontrol a měření hodně a Kontrolní plán by byl neúměrně dlouhý.  Pokud se o kontrole a měření dělají detailní záznamy, tak se prostě uvede např:  “rozměrová kontrola opracovaného dílu” nebo “rozměrová kontrola na pozici X”  a pracovník provádějící kontrolu a měření, pak může najít všechny rozměry i tolerance jednak na výkrese, a jednak v rozměrovém protokolu, do kterého zapisuje.

 

Připomínkování kontrolního plánu se účastní obvykle zástupce: konstrukce, výroby, technické kontroly, popř. dalších útvarů.

Pokud to zákazník požaduje, musí mu být kontrolní plán zaslán ke schválení.

 

Změnové řízení kontrolního plánu

Kontrolní plán je dokumentem, který musí být pravidelně aktualizován a to na základě:  

  • změněných požadavků zákazníka
  • reklamací od zákazníků a informací ze servisu
  • řešení interních neshod
  • interních auditů (procesní a výrobkové audity)

Pokud kontrolní plán schvaluje zákazník, musí mu být aktualizovaná verze zaslána ke schválení.

 

Doplňující informace

Postupový diagram procesu výroby, FMEA a Kontrolní plán musí na sebe navazovat. U firem, které se řídí standardem ISO/TS 16949:2009, je provázanost často prověřována při auditech zákazníků i při auditech auditory certifikační společnosti.

Kontrolní plány stejně jako FMEA nebo Vývojový diagram procesu výrobu, jsou obvykle součástí dokumentace předkládané zákazníkovi (složka PPAP).

Vhodnost předepsaných měřidel v kontrolním plánu musí být prověřena prostřednictvím MSA (Measurement System Analysis).

Aktualizace FMEA a Kontrolního plánu musí probíhat ve vzájemném souladu. Zvláštní pozornost musí být věnována řízení zvláštních znaků.

Rozsáhlost Kontrolního plánu je dána složitostí produktu a tím, jestli jsou do něj uváděny jednotlivé kontrolované charakteristiky s konkrétními předepsanými hodnotami nebo je na ně odkazováno.

Pro skupinu obdobných výrobků lze vytvářet “Obecné” kontrolní plány. Tzn. že jeden Kontrolní plán je závazný hned pro několik produktů nebo jeho modifikací (v záhlaví do kolonky “výkres” se uvedou čísla výkresů všech produktů, pro které daný Kontrolní plán platí).

Kontrolní plány musí být samozřejmě k dispozici pracovníkům na stanovených pracovištích a kontrolních místech. Pokud je Kontrolní plán distribuován v papírové podobě a je rozsáhlý, tak není příliš praktické tam dávat jeho kompletní podobu. Je vhodné na pracoviště umístit pouze konkrétní list, na kterém jsou uvedeny kontrolní operace pro dané pracoviště. Samozřejmě, že tyto “části” Kontrolního plánu musí být řízeny, tzn. že při aktualizaci Kontrolního plánu, musí proběhnou včasná výměna i těchto částí. 

Závěr

Pokud jste ve vaší firmě kontrolní plán zatím nepoužívali, a byli jste k jeho vytvoření “donuceni” na základě požadavku zákazníka, snažte se, ať je tento dokument pro vás přínosem. Věnovat tomu čas a úsilí jen proto, aby se zákazníkovi mohlo něco vložit do složky PPAP, by bylo škoda.  

Dobře vytvořený Kontrolní plán hraje velmi významnou úlohy při nastavování efektivní kontroly výrobku a výrobních procesů. O tom si můžete přečíst v samostatném příspěvku, který naleznete ZDE , kde je přiložena i velmi názorná prezentace s obrázky.

 

Vaše hodnocení příspěvku:

Average rating 4.8 / 5. 8

4 reakce na “Kontrolní plán (Control plan)”

  1. Pro Petra F:
    Ano může. Např. v rámci takového procesu lakování je běžná kontrola parametrů jako je teplota a vlhkost. A požadavek na to monitorování se může vyskytnout už mezi požadavky zákazníka, který ví, že nátěr bude vystaven extrémnímu prostředí (např. působení mořské vody) a klade důraz na to, aby proces lakování proběhl za stanovených podmínek a chce tyto podmínky důsledně kontrolovat/měřit a případně chce i záznamy o této kontrole/měření. Mohou být také případy, kdy zákazník chce něco kontrolovat/měřit, ale toto měření nemá opodstatnění. V takovém případě je pak potřeba si to se zákazníkem vyříkat.

  2. Prosím Vás, ty požadavky zákazníka, které může požadovat s určitou četností – do toho může spadat např. i monitorování vlhkosti / teploty / osvětlení ve výrobních prostorách apod?
    Děkuji moc

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *